O dokUMENTU
Introvert, kytarista, skladatel a celoživotní hledač kytarového soundu
Má hra je životopisným dokumentárním filmem, jehož protagonistou je v roce 2016 zesnulý kytarista Radim Hladík. Film bude prostřednictvím výpovědí účinkujících, archivů i několika stylizovaných inscenovaných scén vyprávět osobní příběh člověka, jehož široký hudební záběr ovlivnil několik generací posluchačů a hudebníků.
Hladíkova osobnost nebyla opomenuta filmaři, ti již dříve usilovali o možnost natočit o něm dokumentární film. Z podobných nabídek ale introvertní muzikant za svého života vždy vycouval. Realizace projektu se tak začala rýsovat až pět let po jeho smrti. Základní osou filmu se stala linka vyprávění manželky Zlaty, se kterou Radim Hladík strávil půl století a která jako produkční a manažerka koordinovala profesní záležitosti hudebníka. V době příprav filmu dokázala velmi půvabně a s nadhledem komentovat nejenom manželovy kariérní milníky, ale také jeho osobnostní rysy. Bohužel ještě před zahájením natáčení Zlata Hladíková zemřela. Původní koncepce filmu byla přepracována a těžiště hlavní linky výpovědí se přeneslo na děti manželů Hladíkových, Radima Hladíka Jr. a Lucie Hladíkové.
Zesnulá Zlata se ve filmu objeví, neboť se před její smrtí realizovala předtáčka jediného nekompletního rozhovoru, větší prostor dostanou také děti Hladíkových, dalšími účinkujícími jsou Vladimír Mišík, Jan Farmer Obermayer, Lešek Semelka, Luboš Pospíšil, Michal Pavlíček, David Koller, Viktor Sodoma, Jiří Kozel, Ian Anderson (Jethro Tull), Eddy Gronfier (One-T) a další.
Film by měl ukázat nejenom zajímavý život hudební osobnosti, ale také vývoj československé hudby, která nebyla státem příliš podporována, ale prosadila se díky své nepřehlédnutelné kvalitě.
Excelentní kytarista, nápaditý skladatel a celoživotní hledač toho správného tónu své elektrické kytary se narodil 13. prosince v roce 1946. Drobný, až plaše vyhlížející muž, byl obdarován výjimečným talentem, který dokázal naplno využít a který jej přivedl na pozici nekorunovaného krále českého rocku. Na pódiu kytarový démon, ale v soukromí introvert sám o sobě říkal, že „není typickej rocker“, neprovázely jej skandály, a proto ani velký zájem bulvárních médií. Se svojí ženou Zlatou se potkali v roce 1966, v roce 1968 se vzali a zůstali spolu až do Radimovy smrti. Přestože byl zvyklý stát v záři reflektorů i před televizními kamerami, odmítal všechny pokusy o realizaci životopisného dokumentárního filmu. Zůstal dluh, který, domníváme se, je třeba splatit.
DraMaTUrgickÝ ZáMĚr
Intimní portrét Radima Hladíka skrze vzpomínky, deníky a dobu
Celovečerní dokumentární film o hudebníkovi Radimovi Hladíkovi začal vznikat již před několika lety z podnětu producenta Petra Kozy a muzikantova syna, renomovaného filmového zvukaře Radima Hladíka ml. Od počátku bylo jasné, že vzhledem k rozsahu hudební tvorby, množství zvukových nahrávek a filmových a televizních archivů, vztahujících se k Radimovi Hladíkovi, bude nezbytné zaujmout střídmý postoj k výchozímu archivnímu materiálu, vycházející z jasné propozice filmu a tou není pouze předpokládaná pocta hudebnímu mágovi Hladíkovi, strukturovaná známými milníky jeho kariéry, ale především snaha přivést diváka blíž k muzikantově osobnosti, pozorovat jeho svět tak trochu jeho očima a na chvíli zažít atmosféru doby, ve které Radim žil.
Najít klíč k realizaci takového záměru nebylo složité – bylo potřeba domluvit se s manželkou Radima Hladíka Zlatou, zda by se zhostila úlohy vypravěče, který diváka provede nejen světem úspěchů a dobytých met, ale také ukáže často složitou a leckdy krkolomnou cestu, která k nim vede. Z naplánovaných tří rozhovorů se podařilo zrealizovat jen jeden. V průběhu příprav filmu Zlata bohužel zemřela. Spolupráce s ní byla fantastická. Měla nejen osobitý smysl pro humor, ale i nadhled, se kterým svět Radima Hladíka začal opravdu ožívat před očima. A její manažerské schopnosti se okamžitě napnuly ku pomoci zrodu dokumentu.
Dramaturgický záměr se nezměnil. Zlata zůstává průvodcem filmu. Struktura filmu se ale rozšířila o další rovinu. V přepracovaném scénáři úvodu filmu přichází Radim jr. a jeho sestra Lucie do opuštěného bytu Hladíkových, ve kterém vyrostli a který je třeba vyklidit před prodejem. A vydávají se po stopách otce s nápovědou v podobě deníků, které si Zlata psala od konce šedesátých let až do své smrti. Citace z deníků kombinují s částmi Zlatiny předtočené výpovědi, nechávají doplňovat osobními postřehy Radimových souputníků i hudebními ukázkami.
Ve filmovém čase nechávají vznikat monumentální mozaiku, ze které se vynoří nečekaný obraz úžasného člověka, umělce, osobnosti, otce a manžela. Tato rovina nám dovolí pracovat svobodněji s jinak poměrně lineární strukturou filmu, umožňuje odskakovat k věcem osobním a také nám pomůže navazovat situace, které samy o sobě vyznívají jako nedořečené.
TvŮrci
Boris Machytka – scénář a režie, dramaturgie, střih
David Ployhar – kamera
Patrik Balonek – kamera
Barbora Hladíková – produkce
Jan Kuldan – DIT
Vladimír Michálek – režijní a dramaturgická supervize
